Tuky

Tuky tvoří nepostradatelnou složku naší stravy. Šíří se ale kolem nich spousta mýtů a fám. Které mastné kyseliny jsou tělu prospěšné?

Které musíme přijímat potravou, protože si je tělo nedokáže vytvořit? A kterých máme naopak nadbytek? Proč nezáleží pouze na množství přijatých mastných kyselin, ale i na jejich poměru? Jaké jsou kvalitní zdroje tuku?

Celistvá rostlinná strava přirozeně nabízí méně nasycených a trans mastných kyselin, je však třeba dbát na dostatečný příjem esenciálních mastných kyselin, tedy těch, které naše tělo neumí vytvořit a musíme je přijímat potravou. Mezi ně patří kyselina linoleová (LA) a alfa-linolenová (LA).

Při konzumaci tuků je mnohem důležitější kvalita, než kvantita. Vždy bychom měli dávat přednost celistvým potravinám před těmi zpracovanými a využít tak zdravotní benefity spojené s konzumací kvalitních rostlinných tuků.

Dělení tuků

Tuky můžeme rozdělit na nasycené, nenasycené a trans mastné kyseliny. Zmíněné mastné kyseliny najdeme v různém poměru jak v živočišných, tak v rostlinných potravinách. V živočišných produktech se také vyskytuje cholesterol, v rostlinných naopak fytosteroly.

Nasycené tuky (SFA) neobsahují žádnou dvojnou vazbu a jsou proto velmi stabilní. Najdeme je především v živočišných produktech. Ryby obsahují v průměru 20-30% nasycených mastných kyselin, drůbež 33%, červené maso 40-44% a mléčné produkty až 62% nasycených mastných kyselin. Z rostlinných zástupců do této skupiny patří zejména palmový, kakaový a kokosový tuk. Nasycené tuky jsou spojovány s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění a zvýšenou hladinou cholesterolu. Běžně se stravující lidé obvykle přijímají nadbytek těchto kyselin . Nahrazení nasycených tuků polynenasycenými snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Více se dočtete v článku zde.

Velmi rádi Vám zodpovíme Vaše dotazy