Zdravé tuky jsou klíčové pro správný vývoj miminka. Při kojení pak zlepšují kvalitu mateřského mléka a dodávají dítěti vše, co právě potřebuje.
Snižují hladinu triglyceridů v krvi. Působí jako prevence rakoviny tlustého střeva, prostaty a prsu. Podporují zdraví jater. Snižují úzkostné stavy a deprese. Zmírňují příznaky zánětlivých autoimunitních onemocnění, jako je např. revmatoidní artritida. Fungují jako pomocník při silných menstruačních bolestech. U dětí s ADHD mohou výrazně zlepšit různé příznaky této nemoci. Pomáhají předcházet astmatu u dětí a dospívajících. DHA užívané během těhotenství a kojení zlepšuje inteligenci a podporuje zdraví očí miminka. Některé studie spojují vyšší příjem omega-3 s nižším rizikem Alzheimerovy choroby a demence.
Pro optimální příjem omega-3 je vhodná konzumace tučných ryb nejméně 2x týdně. Těhotné a kojící ženy by měly k doporučenému příjmu přidat dalších 200 mg DHA. Podle výživových tvrzení Evropské unie by měla žena v těhotenství přijmout alespoň 250 mg DHA denně. Jednoduchým způsobem, jak si dávku pohlídat, je užívání vhodného doplňku stravy v kombinaci s konzumací tučných mořských ryb 2x za týden.
Losos (EPA a DHA), Olej z tresčích jater (EPA a DHA), Sardinky (EPA a DHA), Ančovičky (EPA a DHA), Lněné semínko (ALA), Chia semínka (ALA), Vlašské ořechy (ALA). Dále většina druhů tučných ryb, maso, vejce, mléčné výrobky ze zvířat krmených trávou nebo chovaných na pastvinách, konopná semínka, sója, špenát a růžičková kapusta.
Každodenní strava těhotné ženy by měla být vyvážená a obsahovat nejen vitaminy a kyselinou listovou, ale také omega-3 mastné kyseliny, které mají přímý vliv na vývoj kostí, zraku, srdce, mozku a imunitního systému. Potřeba DHA stoupá zejména ve 2. trimestru, kdy dochází k bouřlivému vývoji mozku dítěte. Pokud se v krvi matky nachází dostatečná koncentrace DHA, mohou se miminku správně rozvíjet oči i budoucí intelektuální schopnosti. Optimální hladina DHA navíc působí jako vhodná prevence vzniku diabetu, aterosklerózy a poruch imunitního systému. Nedostatek DHA v buněčných membránách může vést k poruchám soustředění a psychickým potížím v pozdějším věku dítěte.
Podle zdravotnických organizací závisí obsah živin v mateřském mléce na tom, co matka konzumuje. Proto by její strava měla být vyvážená, pestrá a obsahovat všechny živiny, které potřebuje ona i její dítě. V době kojení je třeba dbát především na dostatečný příjem omega-3 mastných kyselin. Obzvlášť kyselina DHA podporuje proces správného vývoje mozku, nervového systému i zraku kojence.
Více se dočtete v článku zde.
Velmi rádi Vám zodpovíme Vaše dotazy
Když navštívíte naši webovou stránku, tak může ukládat nebo načítat informace ve vašem prohlížeči, většinou ve formě souborů cookies.